Keramicko – výtvarný
Snahou netradičního pojetí výtvarné tvorby spojené nejen s hmatovými zážitky, vycházející z principu Duchovní a smyslové výchovy PaedDr. Marty Pohnerové, je zprostředkovat dětem všemi smysly poznávat svět kolem nás. Finální výtvarné práce nejsou stěžejní a nejdůležitější, záleží převážně na prožívání, pochopení, soustředění a ztotožnění. K výtvarnému projevu dojde dítě samo, je to jeho svobodná volba, jejímž smyslem je “poznávání sebe sama”. Jde o otevřený systém, v němž se lektor i děti stávají sami tvůrci hodin. Využívá všech klasických výtvarných technik (kresba, malba, grafika…) i netradičních technik, jako jsou koláže, frotáže, hmatové portrét.. Cílem výuky je vzbudit v dětech radost a nadšení z tvořivé práce, naučit se otevřenému přístupu ke světu, sounáležitosti a úctě ke všemu živému.
Ukázky témat z hodin
“O všem živém”
Vnímáme vůně, haptické zážitky, zvuky a vše se pokoušíme výtvarnými technikami zaznamenávat. Cvičíme naši “smyslovou paměť”. Zaznamenáváme chuť ovoce, jak putuje jídlo naším tělem až do břicha, pohmatem zaznamenáváme kořínky rostlin, které cítíme přes papírový sáček. Pijeme čaj (zaznamenáváme jak voní, jak chutná). Objevujeme tajemství života rostlin, které je zakleto v semenech. Poznáváme, co mají rostliny s námi společného, kreslíme i vizuální záznam rostlin.
Poznáváme zvířata, zaznamenáváme zvuky zvířecího a lidského hlasu. Pozorujeme, jak si ptáci staví obydlí. Vytváříme prostorové objekty z papíru a keramické hlíny, kreslíme a malujeme, modelujeme, drobné živočichy pod zvětšovacím sklem…
“Poznávání sebe sama”
Celek, který pracuje s koncentrací a následným uvolněním. O čem u této práce přemýšlíme? O sobě, o ostatních lidech. Dotýkáme se sebe i svých přátel s úctou, jsme rádi mezi nimi? Každý je jiný a přece jsme si podobní. Kreslíme svůj obličej se zavřenýma očima pouze podle hmatu. Komu jsem podobný? Hladíme ve vzpomínkách maminku. Kreslíme tvar očí, domluvíme se očima? Kreslíme rty, úsměv, zamračení, mluvení, špulení… srovnávací kresby: zrcadlo + fotografie, kresby tváří, očí, uší, rukou (tatínek, maminka, sourozenci, já).
Smyslem je pochopení celku se zřetelem k jednotlivostem. Naše prožitky zaznamenáváme a vytváříme si vlastní “haptický deník”. Modelujeme, otiskáváme do keramické hlíny, vytváříme sádrové odlitky… Vnímáme děje uvnitř našeho těla. To vyžaduje navození atmosféry postupného uvolnění a posléze soustředění pozornosti na obtížně vnímatelné děje. Ležíme na zádech, máme zavřené oči, je ticho. Pokládáme si ruce na hrudník, sledujeme drobné záchvěvy, bušení srdce, posloucháme vzduch v plicích, kudy proudí krev. Otočíme se na břicho a na připravený papír zaznamenáváme celý děj svého tělo. Během práce podle vlastní potřeby sledování opakujeme. Hledáme vnější i vnitřní obraz, pokoušíme se vnímat, jak pracují naše smysly zachycujeme chutě, vůně, zvuky, barvy, tvary. Pozorujeme, co se odehrává uvnitř hlavy. Hledáme barevné tvary se zavřenými víčky, sledujeme pohyb barev a tvarů při pohybu zavřených očí. Na co myslíme?
Na konci každého školního roku uvidíte výsledky naší cesty s dětmi na velké výstavě jejich prací výtvarných i keramických prací. Programy na sebe pololetně navazují, ale je možné do nich vstoupit i v průběhu školního roku. Výuka probíhá v příjemném rodinném prostředí v malém kolektivu maximálně 8 dětí stejné věkové kategorie. Výuku vede kvalifikovaná odborná lektorka Mgr. Marcela Žofie Zetková.